KULTURNÍ DENÍK

Stephen King: Osvícení

Rok vydání: 1993

Příběh o rodině Torrancových, Jackovi, Wendy a jejich synovi Dannym, kteří se musí odstěhovat do hotelu Overloock, jelikož tohle je jediné místo, kde Jack získal práci.

Pár typických znaků:

— Detailní popis jednotlivých situací, předmětů, jevů (Například, King dokáže popsat a rozebrat jakýkoliv předmět klidně i na 4 strany).

— Prožívání různých psychických stavů jednotlivých postav (Například, psychické utrpení nebo duševní rozpolcenost člověka).

— Spousta nereálných, až fantastických motivů (Například žena, která z ničeho nic vstává z mrtvých nebo požární hadice měnící se v hada...)

— A hlavně...atmosféra hrůzy!

Na obálce knihy je uvedeno upozornění, které stojí za zmínku:

!! DOPORUČUJEME NEČÍST TUTO KNIHU V NOCI A O SAMOTĚ!!

Popis jednotlivých postav:

Danny:

— 5letý kluk, který má v sobě víc, než si jeho rodiče myslí. Od jednoho muže se dozvěděl, že to, co se mu děje (záchvaty, kdy o sobě neví, strašné noční můry, imaginární kamarád, který ho bere na hrozná místa...) není jen tak. Zjišťuje, že je "osvícený", to znamená, že vidí do budoucnosti, čte myšlenky a psychicky je na tom hodně špatně.

— Někdy mluví a chápe jako dospělý člověk.

— Vidí věci, které neexistují, je příšerně vylekán v jednom z hotelových pokojů, ve vaně uvidí mrtvou ženu, která "vstává z mrtvých".

— Po této zkušenosti se dostává do jakéhosi transu, pláče, vzlyká, říká věci, kterým rodiče nerozumí.

Jack:

— Živitel rodiny, který je schopen pro svou rodinu obětovat vše. Ve své bývalé práci se dostal do nepříjemností kvůli alkoholu, tudíž teď musí přijmout jakoukoliv nabídku k práci.

— S alkoholem už skončil, ale pořád mívá nutkání se napít. Zvláště teď, když zjišťuje, že v hotelu se dějí zvláštní věci.

— Se svou ženou mívá většinou ne moc příjemné debaty, většinou diskutují o tom, jak je jejich syn jiný, než ostatní děti, zároveň ho ale oba moc milují a udělali by cokoliv proto, aby se mu nic nestalo.

— Jack je ale hrozně agresivní a výbušný člověk, hodně přemýšlí o svém životě, o minulosti, v hlavě mu pořád domlouvá nějaký jeho vnitřní hlas, z něhož je zmatený, má pocit, že má halucinace.

Wendy:

— Starostlivá matka i manželka, která má ze všeho nejvíc strach o svého synka Dannyho. Moc ho miluje a snaží se dávat mu co největší péči.

— S Jackem se dostává do nepříjemných situací právě kvůli Dannymu, hodně řěší jeho duševní zdraví.

— Bojí se o svého syna, z minulosti ví, že Jackova agresivita může způsobit cokoliv (jednou Jack Dannymu zlomil ruku).

— Snaží se také s Dannym mluvit, o jeho psychických problémech a pocitech.

Ukázka: (str. 202-203)

" A tak odhrnul ten závěs. Žena ve vaně byla už dlouho mrtvá. Byla opuchlá a rudá, vzduté břicho jí vystupovalo z chladné zamrzající vody jako masitý otvor vystupující z ledové tříště. Dívala se přímo na Dannyho skelnýma a velkýma očima, které připomínaly skleněnky. Purpurové rty měla roztažené do jakéhosi šklebu. Ruce měla ztuhle položené na porcelánových bočnicích vany jako krabí klepeta.

Danny vykřikl. Ten výkřik mu však neproklouzl mezi rty, ale obrátil se dovnitř a postupoval zpátky, padl do tmy jako kámen do studny. Ustoupil o jeden klopotný krůček a slyšel, jak mu paty klaply na šestihranných dlaždicích.

Žena se narovnávala do sedu. Stále se šklebila, visela na něm skleněnýma očima a sedala si. Její mrtvé dlaně skřípěly na porcelánu.

Nedýchala. Byla to mrtvola. Už léta..."

Hodnocení: (100% ze 100%)

Musím říct, že tohle je snad jedna z nejlepších knížek, kterou jsem kdy četla. Psychicky je sice hodně náročná, dokonce mi sem tam vytryskla i slza, ale opravdu stojí za přečtení. Líbí se mi Kingův styl, jeho detaily, vnitřní monology, psychické stavy postav, řečnické otázky, které stojí za přemýšlení.

Moliére: Lakomec

Rok vydání: 2008

Zápis jsem se rozhodla udělat popisem jednotlivých postav.

Eliška:

· Chytrá dívka, která jen tak někomu nevěří.

· Je zamilovaná do Valéra, on do ní, ale bojí se, že ji kvůli tomu lidé pomluví a celá rodina zavrhne.

· Je Valérovi vděčná za všechno, co pro ni dělá a dokazuje svou lásku.

Valér:

· Je po uši zamilovaný do Elišky a udělal by pro ni cokoliv na světě.

· Snaží se jí pořád opakovat, jak moc ji má rád a touží po její důvěře.

· Pracuje u Eliščina otce jako sluha, přetvařuje se, aby se s ním sblížil a také aby byl neustále nablízku své milované.

Kleant:

· Bratr Elišky, který je zamilovaný do dívky Mariany, nechce se jí za žádnou cenu vzdát, má pocit, že si bez ní už nedokáže představit život.

· Neustále dívce dává najevo svou přízeň, lásku, upřímně jí "vylévá" své srdce.

· Chce dívce ukázat svou dobrou stránku a pomoct její mamince, ale nemá peníze, jelikož má za otce hrozného lakomce.

Harpagon:

· Chamtivý, lakomý a téměř bezcitný otec Elišky a Kleanta

· Schovává své peníze, nikomu nedá ani halíř, neumí se hezky chovat k lidem, jenom se s nimi hádá, podezřívá je a uráží.

· Jediná důležitá věc jsou pro něj PENÍZE!

· Peníze jsou mu milejší než dobrá pověst, než poctivost a čest.

· Nikomu nenaslouchá, stará se jen o sebe a svoje bohatství.

· Chce se oženit s Marianou, což je velký šok pro Kleanta.

· Děti chce provdat a oženila bohaté lidi, aby měl vystaráno.

· Když se dozví o tom, že mu někdo ukradl peníze, křičí, nadává, obviňuje všechny lidi kolem sebe, dokonce i vlastní děti, myslí si, že život bez jeho peněz už nemá cenu.

· Je na všechny naštvaný, znepřátelí si každého, kdo jiný názor na věc, než on.

Štika:

· Služebník, který je Harpagonem bezdůvodně vyhozen.

· Nesnáší Harpagona, jeho chování, hamounství, touží po pomstě.

Jakub:

· Harpagonův kuchař a kočí, je upřímný, nedokáže se přetvařovat tak jako Valér.

· Otevřeně Harpagonovi řekne, co se o něm povídá mezi lidmi, jak se mu všichni smějí, vymýšlejí na něj vtipy.

· Nesnáší Valéra, chce se mu pomstít, proto jej obviní z krádeže Harpagonových peněz.

Frosina:

· Vychytralá dohazovačka, která se snaží Harpagona oženit s mladou Marianou.

· Harpagonovi tvrdí, jak se bude Marianě líbit, jak vypadá na svá léta dobře a že do něj bude celá blázen, avšak Marianě naopak říká, že se s ním má oženit jen proto, že má peníze, a že stejně za nedlouho zemře, a pak, že si bude moct užívat života.

· Za to chce od Harpagona malou peněžní výpomoc, Harpagon ji ale neposlouchá, odvrací se od tohoto tématu a ignoruje vše, co řekne.

Mariana:

· Dívka, která je přemlouvána k sňatku s Harpagonem, ten se jí ale hnusí, nedokáže si s ním představit svůj život.

· Má ráda Kleanta, který se k ní pěkně chová a neustále jí dává najevo svou lásku.

Nakonec všechno dobře dopadne, Valér a Mariana zjišťují, že jsou sourozenci a nachází svého otce, Eliška si vezme Valéra, Mariana se provdá za Kleanta, Chamtivý Harpagon dostane zpět své peníze a v tu chvíli ho nezajímá nic jiného.

Ukázka (str. 44)

"HARPAGON: Ale vůbec ne, naopak, udělá mi to radost, moc rád bych věděl, co se o mně mluví.

JAKUB: Když to pane, chcete vědět, tak vám upřímně řeknu, že se vám všude smějou. Koluje o vás spousta vtipů a všude se mohou potrhat smíchy, když si o vás a o vašem skrblictví začnou vypravovat legrační historky. Říká se, že jste si dal vytisknout zvláštní kalendáře, kde jsou všechny postní dny dvakrát, abyste na lidech při půstech ušetřil. Jinde říkají, že se schválně se služebnejma pohádáte před vánoci, když mají od vás odejít, abyste jim nemusel nic dát. Kdosi taky tvrdí, že jste dal předvolat k soudu kočku vašich sousedů, poněvadž vám sežrala zbytek jehněčí kejty. A taky že vás jednou přistihli, jak kradete oves vlastním koním, a že kočí, co tu byl přede mnou, vám jednou ve tmě pořádně nařezal klackem a vy jste ani necek. Když tedy chcete, abych vám, to řek, ať člověk přijde, kam přijde, všude si vás pěkně podávaj. Máte tak hroznou pověst po celým městě, že se vám jinak neřekne, něž lichvář, zloděj, darebák a vydřiduch.

HARPAGON(bije ho): A jak tobě, ty pitomče, nestydo, ničemo, lotře?

JAKUB: Tak vidíte! Neříkal jsem vám to? A nechtěl jste mně věřit. Já to věděl, že se budete zlobit, když vám povím pravdu.

HARPAGON: Pamatuj si: takhle se mnou mluvit nebudeš!"

Hodnocení: (100 % ze 100 %)

Knížka se mi moc líbila, protože byla napsaná opět formou divadelní hry, byla velmi vtipně pojata, ukázala mi, jací lidi dokážou být, za prvé, když milují, co všechno jsou schopni pro svou lásku udělat a obětovat, a za druhé, ukázala mi, jak se chová chamtivý a lakomý člověk, který si kvůli své lakotě znepřátelí všechny lidi, kteří ho mají, nebo měli rádi.

Oscar Wilde: Jak je důležité míti Filipa

Rok vydání: 2004

Kniha je napsána jako divadelní hra.

Zápis jsem se rozhodla udělat popisem jednotlivých postav.

· Algernon:

o Nezadaný muž, jehož rodinou je sluha, sestřenka, teta a naslouchající přítel Jack.

o V příběhu se ocitá na venkově u kamaráda Jacka, kde hraje jeho vymyšleného bratra Filipa, aby se mohl dostat blízko k Jackově schovance Cecílii, do které se později zamiluje.

· Jack alias Filip:

o Zamilovaný muž, který pro svou lásku Gvendolínu udělá všechno na světě. Není k ní ale úplně upřímný. Na venkově používá jméno Jack a ve městě si hraje na neexistujícího zadluženého bratra Filipa.

o Když se pokouší Gvendolíně říct pravdu, dozvídá se, že se do něj jeho dívka zamilovala hlavně kvůli jménu Filip. A k tomu všemu je tady Gvendolinina matka, která Jacka podrobuje velmi detailnímu výslechu, po kterém ho jako manžela pro svoji dceru neschválí.

· Lady Bracknellová:

o Matka Gvendolíny, bohatá, toužící provdat dceru do dobré rodiny.

o Jack/Filip se jí nelíbí už kvůli tomu, že nemá ani jednoho rodiče. Proto jej zavrhuje.

· Gvendolína:

o Dívka zamilovaná do "neexistujícího" Filipa. Jejím tvrzením je, že Filip je to nejúžasnější jméno na světě, avšak netuší, že její přítel se jmenuje úplně jinak.

o Později se vydává na venkov, navštívit svého milého, kde se ale dozvídá nečekané věci.

· Cecílie:

o Osmnáctiletá dívka, kterou nezajímá studium a ve svém nitru se stále chová jako dítě.

o Jejím opatrovatelem je Jack.

o Když se ale objevuje neznámý muž, přestrojený za Jackova bratra, něco se v ní hne a začíná se chovat jako žena, která dokáže milovat.

· Slečna Prismová:

o Učitelka Cecílie, která je jejím chováním a přístupu k učení velmi znepokojená.

o Drží se svých zásad!

o Má velmi blízký vztah k panu faráři Chasublemu.

· Celý příběh končí hrozně zamotaně. Obě dívky si myslí, že mají za snoubence Filipa. Kvůli této skutečnosti se málem poperou. Jackovi a Algernonovi tedy nezbývá nic jiného, než se Gvendolíně a Cecílii přiznat. Nakonec se ještě Jack dozvídá, že není sirotek a že jeho rodiče existují. Jeho matkou je sestra Lady Bracknellové. A dokonce zjišťuje, že se doopravdy jmenuje Filip. Po této novině matka Gvendolíny povolí sňatek, Jack se také nechá obměkčit a zasnoubí svou schovanku Cecílii příteli Algernonovi.

Ukázka: (str. 118-120)

"Gvendolína:

Nejdřív jste mi nalil a čaj do cukřenky a pak, přestože jsem vás výslovně žádala o toast s máslem, jste mi ukrojila dort. Říká se o mně, že jsem mimořádně milá a snášenlivá, ale upozorňuji vás, slečno Cardewová, že všechno má své meze.

Cecílie: (Vstává.)

Když se mého důvěřivého a bezelstného miláčka snaží ulovit nějaká jíná, nic mě nezastaví.

Gvendolína:

Byla jste mi podezřelá hned od první chvíle. Už tehdy jsem tušila, že jste prolhaná podvodnice. A můj první dojem mě ještě nikdy nezklamal."

Hodnocení: 90 % ze 100 %

Knížka se mi líbila už proto, že byla napsaná jako divadelní hra. Oscar Wilde se vyžívá v šílených zápletkách a vtipu, teda alespoň dle mého názoru. Na konci jsem ale z příběhu byla tak dopletená, že jsem si některé pasáže musela číst znovu.

Denis Diderot: Jeptiška

Rok vydání: 1977

· Mladá dívka Zuzana vypráví formou dopisů příhody ze svého strašného života.

· Když se od své matky dozvídá, že je nemanželským dítětem, propadá v zoufalství, jelikož ji matka nutí dobrovolně vstoupit do kláštera, aby za její hřích zaplatila.

· Omámená Zuzana nevědomky skládá slib, vstupuje do kláštera, kde je ale velmi nešťastná, jejím tzv. mottem je totiž to, že nikdy nebude mít vztah k duchovnímu stavu!

· Čas v klášteře tráví sama, bez přátel, jeptišky ji zavrhují a matka představená týrá. Zuzana je dobitá a psychicky na dně.

· Později umírá její jediná přítelkyně, Uršula. Zuzana je smutná, avšak na druhou stranu kamarádce závidí, že je už z toho pekla venku.

· S pomocí advokáta je Zuzana převezena do jiného kláštera.

· V knize dívka popisuje způsob jednání a chování matky představené, které je až moc přívětivé k mladým jeptiškám.

· Matka představená je laskavá, působí jako nejhodnější osoba na světě a sestru Zuzanu si velmi oblíbila.

· Přívětivost matky představené překračuje všechny meze, dá se říct, že jde o sexuální obtěžování. Aby Zuzana dokázala, že má matku ráda, plní vše, co jí řekne.

· Zpověď u pátera Lemoina dopadne v neprospěch matky představené, jelikož Zuzana se od něj dozvídá, že její laskavost je nepřípustná a že si má na ni dát pozor, protože je údajně zlým Satanem.

· Zuzana plní slib, který páterovi dala, nestýká se s matkou a ta díky tomu trpí, později onemocní, zešílí a nakonec umírá.

· Po matčině smrti, se Zuzana ocitá zase ve stejné situaci jako na začátku. Nová matka představená se dozvídá o celé situaci a dívku zavrhuje, stejně jako ostatní jeptišky, které jí dávají za vinu smrt bývalé matky představené.

· Nakonec Zuzana utíká, zraněná se potácí pařížskými ulicemi, později získává práci, avšak slabost a únava jí už nedovolí klidně žít.

· Konec dívčina příběhu je nedochovaný, podle mě Zuzana zemřela vyčerpáním.

Ukázka: (str. 43)

"A hned jsem k nim vztáhla ruce. Jeptišky mě za ně popadly, strhly mi závoj a nestyděly se mě svléknout. Na prsou mi našly medailónek s podobiznou mé bývalé představené; vzaly mi ho; úpěnlivě jsem prosila, aby mi dovolily ještě jednou ho políbit, ale marně. Hodily přese mě košili, stáhly mi punčochy, navlékly mi pytel a vedly mě chodbami bosou a nepokrytou hlavou. Křičela jsem, volala jsem o pomoc; ale předtím zazněl zvonek na znamení, že nikdo nesmí z cely ven. Dovolávala jsem se Boha, lehla jsem si na zem, ale vlekly mě dál. Než jsme se dostaly ze schodů, měla jsem nohy zkrvavené a potlučené, vypadala jsem tak, že by to kámen obměkčil."

Hodnocení: 65 % ze 100 %

O této knize jsem věděla, jak strašná musí být. Přesto jsem si ji půjčila. Jsem za to ale ráda, jelikož jsem se dozvěděla spoustu věcí o životě v klášteře. Nečekala jsem však, že na sebe jsou jeptišky až tak hnusné. Protože když se řekne slovo klášter, vybavíte si hodné, nevinné dívenky v černobílých šatech, ale ne zákeřné, závistivé potvory. Tohle byl pro mě docela šok. Jinak, celý příběh na mě působil hodně smutně a deprimovaně.

Stephen King: Dolanův Cadillac

Noční můry a snové výjevy

Rokvydání: 2004

Kniha je napsána formou hororových povídek.

1. Povídka: Dolanův Cadillac

· Muž jménem Robinson má nutkání pomstít svou mrtvou ženu, kterou moc miloval. Zabil ji jistý Dolan, jenž do jejího auta nainstaloval dynamit.

· Robinson nastaví tedy na Dolana a jeho dlouholetý cadillac past. Všechno si pečlivě rozvrhne, na dálnici vykope jámu, ve které Dolana i s bodyguardy pohřbí zaživa.

· V povídce se vyskytuje spousta řečnických otázek, děsivých přirovnání a epitet.

· Jako jediná povídka z celé knihy je napsána ich formou.

Ukázka: (str. 35)

"Odnesl jsem kanystr s benzinem ke kompresoru a přelil ho do nádrže. Abych byl schopen vzít držadlo startovací šňůry kompresoru, musel jsem levou rukou násilně sevřít prsty pravé ruky. Když jsem zatáhl, praskly mi další puchýře, a když kompresor naskočil, viděl jsem, jak mi ze sevřené dlaně vytéká hustý hnis."

2. Povídka: Nechte dítek jíti ke mně

· Učitelka, slečna Sidleyová zjišťuje, že její třída je plná zrůd.

· Třeťáci ale mlčí a usmívají se, díky čemuž je slečna čím dál víc znepokojivější.

· Jednoho hocha, Roberta odhalí a zjišťuje, že je příšerou s nechutným slizkým obličejem.

· Zcela vykolejená skutečností, vezme bratrovu pistoli a 12 dětí ze třídy zastřelí, jelikož všechny uvidí v jejich pravé podobě.

· Ředitel školy je přesvědčen, že učitelka je blázen, a tak ji nechá převést do léčebny. Slečna Sidleyová je omamována léky, chodí na terapie s dětmi, avšak je přesvědčena o tom, že to nezvládne.

· Příběh končí sebevraždou, při které si mladá učitelka podřízla hrdlo.

Ukázka: (str. 94)

"Ten večer si slečna Sidleyová podřízla hrdlo střepem z rozbitého zrcadla a v následujících dnech začal Buddy Jenkins pozorovat děti pečlivěji a pečlivěji. Nakonec z nich téměř nespustil oči."

9. Povídka: Prst

· Jednačtyřicetiletý Howard Mitla vede se svou ženou spokojený a poklidný život. Jeho komfort ale naruší z umyvadla vykukující prst, který se na něj snaží zaútočit.

· Žena Violet nic netuší, z Howardova chování pouze usuzuje, že je příliš přepracovaný.

· Howard je zmatený, má strach, promlouvá a dohaduje se se svým vnitřním hlasem.

· Nakonec se rozhodne jednat! Jde do obchodu, koupí si přípravek na čištění odpadů a jako jistotu ještě nůžky na plot.

· Na prst, do umyvadla vylije čistící přípravek, po neúspěchu použije nůžky. Nakonec se po koupelně válí kusy prstu a celá místnost je potřísněna krví.

Ukázka: (str. 245)

"Pomalu se rozhlédl po koupelně. Byl tu strašlivý nepořádek. Na podlaze se matně leskly dvě kaluže krve a válely se tam dva kusy prstu. Další ležel našikmo v umyvadle. Na stěnách byly vějíře krve a zrcadlo bylo rudě tečkované. I umyvadlo bylo poznamenané krvavými šmouhami."

Hodnocení: 100 % ze 100 %

Kniha byla naprosto úžasná! Poprvé jsem si půjčila něco s hororovou tematikou a nečekala jsem, že se mi to bude až tak líbit. Podle mě má autor neuvěřitelnou představivost a dokáže ji dopodrobna popsat. Právě ty detaily jsou na tom to nejlepší. Knížka je kromě jedné povídky napsána ve třetí osobě, vyskytuje se v ní spousta děsivých přirovnání, přívlastků, řečnických otázek, přímé řeči a hlavně převládají vnitřní monology jednotlivých postav.

Ladislav Pecháček: Konec básníků v Čechách...

Rok vydání: 1993

· Jednatřicetiletý Štěpán Šafránek pracuje v nemocnici jako lékař, bohužel za nedlouho dostává výpověď a podle rady přítele se vrací zpátky do svého rodného města, k mamince.

· Mezitím, co doma hledá místo, nabízí mu jeho dlouholetý kamarád Kendy práci, vymýšlení sloganů pro televizní reklamy. Občas Štěpána něco napadne, tudíž dostává na ruku peníze. Avšak jeho mottem je, že chce získat práci jako lékař, na kterého tak dlouho studoval.

· Pátrá po solidní práci, od známých se mu sice dostává nabídek, které ale s doktořinou nemají moc, co dělat.

· K tomu všemu poznává tajemnou dívku Ute, která stejně jako on miluje poezii a touží po lásce.

· Nakonec Štěpán získá práci v místní nemocnici a s Ute prožívá krásné chvíle.

Ukázka: (str. 34-35)

"Všimla si mě v zrcadle.

"Co mu říkáš? Musela jsem ho povolit."

"Co to je?" ptám se.

"Sokolský kroj." Matka marně zastrkuje břicho. "Je to možný, že tvoje babička byla tak hubená?" Dojdu až k ní a táži se znovu: "Na co to je?"

"So-kol-ský-kroj," artikuluje přehnaně máti, aby mi přiblížila podstatu oděvu. "Bude oslava sto dvacátého výročí založení Sokola v Hradišti."

"To nemůžeš pamatovat." Poznamenám a chci odejít. Matka uchopila na stole ležící knihu a chtěla mě majznout. Chytil jsem ji za zápěstí a ruka s knihou zůstala ve vzduchu.

"Ne, maminko, ne," pokáral jsem ji, "knihou ne!" Ruka jí klesla.

"Někdy si připadám, že to pamatuju." Vtom jsem si všiml, že na skříni visí na ramínku ještě jeden kroj – ten mužský, včetně čapky s pérem, a pod ním pár černých naleštěných holínek."

Hodnocení:

100 % ze 100 %

Kniha se mi moc líbila. Jelikož jsem zrovna tenhle díl Básníků neviděla, byla jsem ráda, že jsem si mohla alespoň přečíst knížku. Navíc jsem si děj dokázala představit. Knížka je vtipně napsána, autor ji sepsal v ich formě, proto se mi velmi dobře četla.

Max Allan Collins: Mumie se vrací

Podle scénáře Stephena Sommerse

Žánr: Dobrodružný román

Vydání: edice BB art, 2001

· Kniha navazuje na první díl, Mumii, napsaný stejným autorem.

· Hlavními hrdiny jsou, Rick O´Connel, jeho manželka Evelyn, Evyn bratr Jonathan, osmiletý hoch Alex, bojovník Ardeth Bay a samozřejmě znovu probuzená mumie Imhotep.

· Příběh začíná nálezem Anubisova náramku, který má Imhotepovi ukázat cestu ke králi Škorpionovi. Náramek ale najde rodina O´Connelových. Mladý chlapec Alex neodolá, a protože je zvědavý a "zažraný" do historie jako jeho matka, náramek si nasadí a ocitá se v ohrožení života.

· Během cesty do místa, kde se má král Škorpion probudit, je Alex unesen a využíván, kvůli náramku, který nosí na ruce. Aby ho rodiče našli a zachránili, snaží se jim zanechávat stopy a to tak, že staví hrady z písku, právě podle místa, kam se s živoucí mumií chystají.

· Skupinka, v čele s Rickem O´Connelem, letí zachránit syna, ale nemají to jednoduché. Čeká je spousta nebezpečí, jako například: obrovská vlna, způsobena Imhtoepem nebo invaze pygmejských trpaslíků.

· Po záchraně syna, se ale bohužel stane jiná nepříjemná věc. Evelyn je probodnuta dýkou a umírá. Rick se chce pomstít, a tak se vydává za mumií vyrovnat účty. Mezitím Alexe napadne způsob, jak Evy zachránit. Stačí přečíst pár řádek z knihy mrtvých.

· Nakonec všechno dobře dopadne. Evy žije, zachrání Ricka a všichni potom společně odlétají pryč.

· Ještě bych chtěla podotknout, že se mi moc líbilo, jak detailně autor popisoval okolí, také jsem v knize našla hodně epitet, metafor a vtipně pojatých přirovnání (např.: Do tohoto zmatku vběhli O´Connel a náčelník Med-jai se svými zbraněmi, z nichž začali okamžitě střílet. Ardeth Bay svíral svou chicagskou sekačku a kosil s ní ty oturbanované nohsledy jako jarní louku.).

Ukázka: (str. 166-167)

"Rychle prolistoval kartotéku, ukrytou v hlubinách mozku, zatímco se syčení přibíhajících kostlivců blížilo, přišel na způsob – na možnost – jak se zachránit. Služebníci krále Škorpiona, následníci svého pána, svou loajalitu a hlubokou víru v něj demonstrovali tím, že na sobě prováděli starověký rituál kmene Akkadů – nechávali si odstraňovat kůži z hlavy hned nad obočím, takže měli lebky odhalené až na kost.

Jednou rukou se pevně chytil za kůži na hlavě; druhou rukou si přiložil ostří dýky hned nad obočí. Potom si začal řezat kůži z hlavy, aby dokázal svou oddanost."

Hodnocení: 100 % ze 100 %

Kniha se mi opět moc líbila, protože Max Allan Collins píše skvěle. Líbí se mi jeho popis okolí a každého předmětu. Taky ty jeho úžasné metafory, přívlastky a přirovnání jsou přímo dokonalé. Taky musím říct, že při četbě jsem úplně viděla filmové zpracování. Určitě si od tohoto autora ještě něco přečtu.

Josef Věromír Pleva: Robinson Crusoe

Podle románu Daniela Defoea

Žánr: Dobrodružný román

· Robinson vyrůstá s matkou a otcem, je již jejich třetím synem a stejně jako oni, touží vyrazit na cestu a stát se námořníkem. Otec ale už nechce přijít o dalšího sny, a tak mu tohle zakazuje. Dává syna studovat, Robinsonovi se však ve škole nedaří, nakonec pracuje u otce v obchodě.

· Když jednou vyřizuje obchody, potká svého přítele Martina, který má se svým otcem namířeno do Londýna a láká ho, aby jel s nimi. Robinson napíše domů, že se zdrží a vyráží s nimi.

· Robinson je nadšený, že konečně pluje na lodi a moc si to užívá. Bohužel, loď zastihne velká bouřka a potápí se. Všichni se naštěstí zachrání, dostanou se do zpět do Londýna a Robinson se chce dostat zpátky domů. Bohužel, nestihne dostavník, nakonec prohraje i své kapesné, které dostal od otce. Zachrání ho Dubbley, který zaplatí jeho dluhy a zve ho na svou loď, které šéfuje.

· Loď je ale přepadena piráty a Robinson je prodán do otroctví. Když ví, že nepůsobí podezřele, využije toho a uteče na portugalské lodi, do Brazílie. Loď ale zase ztroskotá a Robinson se vyskytuje na opuštěném ostrově, kde se o sebe bude muset sám postarat.

· Naštěstí Robinson není žádný lenoch a slaboch, uvědomí si, že pro to, aby přežil, bude muset něco udělat, a tak se o sebe stará, jak jen může. Postaví si příbytek, snaží se najít něco k jídlu, dokonce si vyrobí kalendář a sluneční hodiny.

· Během jeho žití na pustém ostrově, nalézá ztroskotanou loď, na které je naživu pouze pes a ze které použije spoustu věcí pro své přežití.

· Jednoho dne nalézá stopy v písku patřící lidožroutům, vysvobodí zajatého muže a pojmenuje ho Pátek. Ten je mu velice zavázán, a tak mu pomáhá s jeho osamoceným životem, je mu dobrým přítelem, brzy se také naučí mluvit anglicky.

· 28 let, 2 měsíce a 19 dní, tak dlouho Robinson pobýval na pustém ostrově. Právě po této dlouhé době na ostrově zakotví loď, na které vypukne vzpoura. Robinson pomáhá kapitánovi porazit povstalce a za odměnu je i s Pátkem odvezen do Anglie.

· Nakonec se Robinson vrací zpět domů, kde zjišťuje, že otec je mrtev ale matka je stále naživu a šťastná, že se jí vrátil milovaný syn. Spolu s Pátkem a se svými rodinami žijí v Robinsonově domě a jsou obchodními společníky.

Ukázka: (str. 242)

"Řekněte mi, prosím vás, pane, žije můj syn?" Robinson, maje pohnutím hrdlo stažené, nemohl hned odpovědět. Slzy mu stouply do očí, když viděl ten zoufalý matčin pohled, plný naděje. "Ano," vydechl. "Žije... Má však obavy, bude-li mu odpuště ..." Robinson pro pláč nedořekl. A tu matka pohleděla pozorněji do jeho tváře a rozpřáhla paže s výkřikem: "Robinsone! Synáčku můj drahý! Tak jsem se přece dočkala!"

Musím konstatovat, že závěr knihy mě opravdu dojal až k slzám.

Hodnocení: 100 % ze 100 % (Kniha se mi moc líbila, protože byla dobrodružná, byly v ní i city a moc pěkný popis prostředí, což je moje slabina. Mám ráda v knihách množství metafor a epitet. Hned mi ta kniha přijde záživnější.)

Eduard Petiška: Příběhy tisíce a jedné noci

· Soubor 24 podivuhodných příběhů, které vypráví dívka Šahrazád králi Šahrijárovi.

· Každou noc králi před spaním vypráví příběhy a ten pokaždé pozorně poslouchá.

O kupci a džinovi:

· Příběh vypráví o kupci, který nešťastnou náhodou zabije džinnova syna, a proto ho čeká smrt. Kupec ale prosí džinna, ať mu dá alespoň nějaký čas, aby se mohl rozloučit s rodinou, uzavřít svoje obchody a rozdělit majetek. Džinn mu vyhoví a řekne, že do roka a do dne má být na tomto místě.

· Po roce, čekal na místě, kde se měl s Džinem setkat. Čekal, v tom k němu přišel stařec a vyptával se, proč čeká na místě, kde sídlí džinn. Tak to bylo i s dalšími dvěma muži. Tak nakonec čekali na džinna všichni tři.

· Když se džinn objevil, tři muži, kteří byli na straně kupce, začali s džinnem smlouvat. Každý z nich mu pověděl, že mu řekne podivuhodnější příběh, než je ten jeho a kupce, ale že za něj chtějí jednu třetinu kupcovy viny a krve. Džinn souhlasil.

· Nakonec džinn uzná, že každému z mužů patří jedna třetina kupcovy krve a viny, takže je volný. Kupec jim byl nesmírně vděčný

Ukázka: (str. 24)

" Džinn zmizel v poušti a kupec se vrhl před svými zachránci do prachu a rozplýval se v dících. Pak se vydali každý svou cestou, aby pokračovali v započatém příběhu svého života."

Hodnocení: 65 % ze 100 % (Kniha nebyla špatná, ale přišlo mi, že byla celá na jedno brdo. Vždycky tam byl někdo, kdo vyprávěl příběh a v tom příběhu vyprávěl ještě zase někdo jiný... Ale napsané to bylo celkem pěkně.)

Max Allan Collins: Mumie

Podle scénáře Stephena Summerse

Žánr: Dobrodružný román

· Hlavní postavy, velmi slušně vychovaná knihovnice Evelyn Carnahanová, její peněz chtivý bratr Jonathan a neomalenec Rick O´Connel, putují společně do Hamunaptry, Města mrtvých, kde se snaží najít poklad. Každý z nich si ale pojem pklad vysvětluje jinak. Evelyn by nejraději našla nějakou velmi starou památku, aby se mohla zapsat do historie, jako její otec, zatímco Jonathan touží jen po penězích. Rick je do Města mrtvých vede, protože jen on ví, kde leží.

· Cestou ale naráží na spoustu nebezpečí, na lodi je přepadne podezřelá sekta, poté zjistí, že do Hamunaptry má namířeno ještě jedna skupinka, tudíž spolu tzv. soupeří.

· Nalézají sarkofág, ve kterém je tisíce let stará mumie, druhá skupinka objeví truhlu s Knihou mrtvých.

· Evelyn si touží knihu přečíst a nevědomky rozpoutá strašné zlo, probudí mumii. Všichni se poté spojí v jednu skupinu a snaží se před mumií uprchnout. Bohužel, osoby, které se podílely na otevření tajemné skříňky, mají smůlu. Mumie se totiž potřebuje zotavit, a proto všem vysává život.

· Mumie nese jméno Imhotep. Když už je z něj normální člověk, unese Evelyn, aby mohl vzkřísit svou dávnou lásku, Anchsunamun. Rick a Jonathan se tedy vydávají Evy zachránit. Cestou na ně zase číhá spousta nebezpečí, jako například písečná bouře a obživlé vraždící mumie.

· Nakonec se jim ale podaří Evelyn zachránit a s pomocí Zlaté knihy také Imhotepa poslat zpátky do podsvětí.

Ukázka: (str. 159)

" Připadalo mu, že si sáhl do bláta. Do páchnoucího lepkavého bláta. Vytáhl ruce s odporným čvachtavým zvukem a i svýma špatnýma očima viděl, že je má pokryté rosolovitým slizem. Konečně zapojil mozek a uvědomil si, kdo před ním stojí – živoucí mumie. Sliz na jeho rukou byl tvořen směsí červů a hnijícího masa z rozkládajícího se hrudního koše. Burns se pustil do hysterického křiku, ale kostnatá ruka mu zakryla ústa a jeho řev ztichl."

Hodnocení: 100 % ze 100 % (Kniha se mi moc líbila, protože mám ráda dobrodružství a musím říct, že se mi líbila více, než film, protože v ní byla spousta krásných metafor, které bych si ve filmu nepředstavila. Také byla velmi detailně popsaná a byla tam i láska, takže dokonalá kniha.)

starší články

vypnout mobilní verzi

Kulturnidenik | KULTURNÍ DENÍK