Knížka, Dobrá a ještě lepší jitra je souborem fejetonů Františka Nepila. Tento spisovatel každé ráno vstupoval do vysílání Dobrého jitra poznenáhlu, kde vždy ve stejný čas přečetl svůj fejeton. Vystupoval jedenkrát týdně, pokaždé s novou příhodou. František Nepil psal tedy hlavně o příbězích ze života, které byly velmi vtipně pojaty. Po odvysílání téměř ročního cyklu v rozhlase nabídl své fejetony nakladatelství a roku 1983 byly vydány v knižní formě.
Vybrala jsem si 1 fejeton, který se mi líbil nejvíce:
Zmije
V této příhodě autor velmi vtipně vypráví o své ženě, která se ukrutně bojí hadů a vysvětluje jí jaký je rozdíl mezi slepýšem a zmijí. Manželka si však myslí, že každý had, kterého vidí, je zmije. Proto, když na zahradě uvidí slepýše, hned se vyděsí a volá: "Myšáku, pojď sem, prosím tě, je tu zmije, pojď ji chytit!" Jelikož mu nezbývá nic jiného, jde hada chytit a zase se pokouší ženě vysvětlit, že tohle zmije opravdu není, ale že je to slepýš, který jí nic neudělá. Za týden ale manželka volá úplně to samé, avšak nyní právem. V trávě je opravdu zmije. A aby toho nebylo málo, zjistí se, že čeká mladé. Poté, když se od ženy dozvídá, že taková zmije mívá až 20 mláďat, má za úkol, po jejich narození, všechny chytit. Za tu dobu, co v jednom kuse sbírá a odnáší zmije pryč, autor přišel na to, že tito hadi vlastně nejsou vůbec agresivní, jelikož při přenášení sebou vůbec nemrskají a také zjišťuje, že se s nimi v jedné vlastnosti velmi shoduje, jsou stejně líné, jako on.
Ukázka (str. 39):
Mohu vám tedy říci, že zmije sice nejsou blahy bez sebe, ale taky to nejsou žádní raplové a nemrskají sebou jak zběsilé. Pohybují se pomalu a líně, asi jako já, a když je nesete na té násadě, nedělají žádné náhlé bleskové pokusy o únik.
Hodnocení:
90b z 10b – Tento soubor fejetonů se mi velmi líbil, protože zde autor zaznamenává své vlastní příhody ze života, které jsou velmi vtipně pojaty.